wz

Rozhovor s Danilom Kozlovskim [04/2013]

Autor: Anna Kruglova
Preklad: Leca
Zdroj: anglický preklad (preložila Natasha Pozdniakova)
Originálny text: Woman.ru

Ve svých 27 letech je Danila jedním z nejlepších a nejvyhledávanějších herců své generace. Loňský úspěch s filmem Duchless znamenal tučné zisky pro producenty a výhru Zlatého orla pro Danilu. Neoficiálně se tak stal sexy symbolem, což ocenili jeho fangirls. V dubnu šel do kin jeho další snímek Legend no. 17, kde si Kozlovskij zahrál sovětského hokejistu Valerije Kharlamova.

Během exkluzivního rozhovoru pro Women.ru Danila prozradil něco málo o filmu Legend no. 17, jeho vysněné hollywoodské roli, a co si opravdu myslí o tom, že je nazýván sex symbolem…

Setkali jsme se s Danilou v kanceláři jednoho Moskevského filmového studia. Přišel o chvilku později, ale vynahradil nám to širokým úsměvem. Každá chvilka jeho programu je pečlivě naplánovaná, nemá ani chvilku, aby si mohl odběhnout na oběd, proto si jídlo objednává (jen samé zdravé věci!) přímo během rozhovoru. S jeho vysokou, silnou a mohutnou postavou k sobě okamžitě poutá pozornost. Za jeho zevnějškem se skrývá přemýšlivý a vážný člověk, který si jde za svým a nepodceňuje se. Možná, že to samé by se dalo říct i o Danilově nejnovějším filmu: Legend no. 17, který vypráví o skvělém sovětském hokejistovi. Celý rozhovor jsme začali povídáním právě o této legendě.

W:Jak sis představoval Valerije Kharlamova? Jak si ho chtěl ztvárnit na plátně?
DK: Myslím, že herec, který s entusiasmem mluví o tom, jak by chtěl nějakou postavu přivést k životu, by ze sebe udělal pitomce. Jakmile film vyjde, nikdo se nebude o to, jak se herec vyjádřil, zajímat. Každý uvidí na vlastní oči, jak je postava vykreslená. Proto řeknu jen tolik, že tato role pro mě byla velkým dárkem, mým snem a spolu s Kolyou Lebedovem (pozn. překladu: režisér filmu) jsme usilovali o vytvoření našeho vlastního Kharlamova, a ne o jeho duplikaci. Film je založený na skutečných událostech, ale není to rekonstrukce jeho života. Byl bych rád, kdyby ti, co ho znali blíže, a ti kteří si ho pamatují, ve mně poznávali jeho charakter. Byl bych možná ještě raději, kdyby chlapi, kteří jsou v jeho věku, zašli do kina a podívali se na film o muži, který musel překonat hned několik věcí – pochopit sám sebe, porozumět si a smířit se sám se sebou.

W: Je známo, že Kharlamov byl velice statečný muž. Myslíš si, že dnes existuje hodně mužů jeho kvalit?
DK: Tohle je otázka pro ženu, ty jsou experty na muže. Ale nemyslím si, že by se všechny shodly na jednom společném názoru. Některé by s vámi asi souhlasily a řekli, že už podobní muži vymřeli, jiné by se sužovaly, že dnešní muži jsou spolehlivý stejně jako kamenná zeď. Odpověď tedy závisí na každém jednom názoru.

W: Zaznamenal si, po zdlouhavé a náročné přípravě pro tento film, na sobě nějaké nové mužské vlastnosti?
DK: Pobral jsem nějaké nové maskulinní vlastnosti: jak bruslit jako hokejista a jak řídit Volgu ze 70. let. Nezlobil bych se, kdyby mi jedna stála v garáži… kromě jiného.

W: Zatím ses objevil v 30-ti filmech. Která z postav je ti nejblíže? Že by Max z filmu Duchless nebo Jegor Dorin ze Špióna a nebo je to Kharlamov?
DK: To mi přijde jako opravdu dost filmů. Kde jste jich tolik vzali? Nebudu opakovat staré a dobře známe klišé, které říká, že každý herec nechává něco ze sebe samého v každé ze svých postav, nebo jak to přesně je… Jsem, kdo jsem, a moje postavy jsou moje postavy. Bude lepší, když je nebudu míchat dohromady.

W: Tak se v rámci pěti přídavným jmen zkus popsat.
DK: Vážně chcete, abych se cítil jako idiot, že? Fajn, piště si: „Připadá si jako idiot.“ Netuším, jak na podobné otázky odpovědět. Upřímně, nevím, co bych vám řekl. Jen doufám, že nejsem zaškatulkovaný jen pěti přídavnými jmény. Promiňte mi tu aroganci.

W: Už se ti někdy stalo, že si odmítl roli a později si svého rozhodnutí litoval?
DK: V divadle – ano, to se mi jednou vážně stalo, ale co se týče filmů – ne. Většinou, když nějakou filmovou roli odmítnu, později jak film vyjde, vím, že jsem udělal správnou věc. Nebo tak to aspoň já sám cítím, takže ne, nenakopal bych si za to, že jsem na nabídku řekl „ne“.

W: Po Duchless o tobě fanynky začaly rozšiřovat, že jsi nový sex symbol. Reaguješ na to?
DK: Opravdu vážně – Jak bych nemohl? Ony to jen neprohlašovaly, ony mi vyrobily „sexy symbol certifikát“ se zlatou pečetí. Ale na dálniční hlídky to žádný účinek nemá.

W: Byl si překvapený, když tě oslovili, aby sis zahrál Dimitrije Belikova o hollywoodské adaptaci knihy Richelle Mead Vampire Academy?
DK: Ano, a ani si nedokážete představit, jak příjemně. Vampire Academy jsou velmi populární knihy, kterých se prodalo na miliony v několika různých zemích. VA má své fanoušky všude po světě. Hrát hlavní roli je skvělá věc. A k tomu, že budu v hollywoodském filmu – Hollywood nepotřebuje, abych to dál rozváděl. Každý ví, že se jedná o filmovou supersíť, jsou tam talenty a není nutno zmiňovat, jak mocnou rukou Hollywood vládne.

W: Poptávka po ruských hercích v Hollywoodu roste, to je skvělé. Ale myslíš, že tomu tak bude i nadále?
DK: Vnímáte takovýto trend? To bych chtěl vidět. Naše země má opravdu hodně talentovaných herců, a svět o nich přitom nic neví a to je škoda.

W: Odstěhoval by ses do US, aby si tak mohl pokračovat v herecké kariéře?
DK: Abyste hráli v amerických filmech, nemusíte si sbalit hned všechny kufry, a nechat si tak ujít možnost pokračovat v hraní v Rusku, kde je mnoho talentovaných herců se zajímavými nápady. Raději bych nevolil mezi těmato dvěma volbami, raději bych dělal oboje.

W: Kdyby sis mohl vybrat jakéhokoli slavného herce, se kterým by ses rád postavil před kameru?
DK: Už nyní jsem spolupracoval s kolegy, o kterých se mi ani nesnilo. A ne proto, že jsou slavní, ale proto, že mají talent: Oleg Menshikov, Vladimir Menshov, Fedor Bondarchuk, Leonid Mozgovoy. Rád jsem pracoval s Yulií Peresild, Svetou Ivanovovou, Katyaou Klimovou, Lizou Boyarskayou, Anyou Chipovskayou, Mashou Andreevovou. A k těm, se kterými jsem ještě nespolupracoval, ale rád bych to napravil - jako první mě napadá Sergei Makovetsky.

W: A co zahraniční herci? Máš mezi nimi nějaké rivaly?
DK: Jsou herci, o kterých smýšlím opravdu vysoce, například Al Pacino, Robert De Niro, Dustin Hoffman, Javier Barden, a tak bych mohl pokračovat.

W: Řekni nám o sobě něco, co nikdo jiný neví.
DK: Doma si tančím. Sám, jen tak do rytmu hudby. A taky si zpívám. Ale nikomu to neříkejte. Ale vážně, vím o sobě, že dokážu být opravdu nepříjemný, a to i když jsem sám.

W: Kdybychom se nezeptali, tak by nás všechny tvoje fanynky zlynčovaly. Co se momentálně děje ve tvém osobním životě?
DK: Můj osobní život je skvělý. Jsem šťastný.